Ovzduší na Ostravsku, Karvinsku a potažmo v celém Moravskoslezském kraji je nejvíce znečištěné v rámci celé České republiky.[1] Koncentrace polétavého prachu PM10 překračují limitní hodnoty v některých místech až více než sto dní v roce.[2] Imisní hodnoty polétavého prachu překračují i ty nejmírnější limity Světové zdravotnické organizace.[8]
Prachové částice PM10 a jemnější PM2.5 na sebe vážou další látky, jako například rakovinotvorné polyaromatické uhlovodíky, jejichž představitelem je například benzo[a]pyren.[3] Koncentrace této látky několikanásobně převyšují koncentrace ve všech ostatních částech České republiky.[4]
Znečištěné ovzduší má řadu neblahých vlivů na lidské zdraví, a to již od početí dítěte (nízká porodní váha), neplodnost mužů, v dětství (respirační nemoci, psychický vývoj), a dále v celém průběhu života člověka – kardiovaskulární nemoci, cukrovka, nádory.[5][7]
Za nejčastější zdroje znečištění ovzduší prachem se uvádí průmysl, doprava a lokální topeniště. V Moravskoslezském kraji podle statistik Českého hydrometeorologického ústavu dosahují průmyslové zdroje čtyřnásobně většího podílu na emisích v porovnání se zbytkem České republiky.[6] I přes tyto statistiky panují velké dohady o tom, co skutečně znečištění způsobuje – zda to je hlavně průmysl, nebo lokální topeniště, nebo přenos z území Polska, nebo doprava.[9][10] Neshodnou se na tom ani dosavadní výzkumy.
Reference
- ^ ČHMÚ: Přehled stanic s nejvyššími ročními průměrnými koncentracemi
- ^ ČHMÚ: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky PM10
- ^ MŽP: Znečištěné ovzduší nemá hranice
- ^ JAB: Benzo(a)pyren – nejlepší a nejhorší měsíce
- ^ Radim Šrám: Vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav dětí
- ^ JAB: Zdroje prachu
- ^ Akademický bulletin: Analýza znečištěného ovzduší na Ostravsku
- ^ JAB: Ostravsko a limity WHO: bída a hrůza
- ^ JAB: Maličké podvůdečky a přiohýbáníčka
- ^ JAB: Lokální topeniště – tak jak to je?